v košíku právě máte
0 položek
o celkové hodnotě
0,- Kč
 
Jak a kde nakoupitregistrační formulářzapomenuté heslo...přihlašovací jménoheslo

Jak je to s používáním oček ?

obrazekPoužívání či nepožívání oček a jejich způsob použití je jednou z velmi souvztažných otázek, jejíž odpověď je velmi závislá od klimatických podmínek, úlu a hlavně provozované metodiky ošetřování včelstev. V následujích odstavcích se pokusím nastínit mé zkušenosti, jež jsem vypozoroval a nebo vyčetl v literatuře a ověřil v praxi.
V zahraničí (USA, Itálie, Francie ..) se o očcích de fakto nepíše a nemluví a jsou spíše ojedinělým jevem. Souvisí to ale s nejpoužívanějšími metodikami ošetřování v těchto státech, kočováním apod.
Nejprve si ale řekněme, co to vlastně očko je? Je to "jakýkoliv" otvor do úlu(malé česno), které je umístěno v nástavku. Většinou je umístěno na čelní stěne nástavku v různé pozici. Nejčastěji jej včelaři umisťují na střed v dolní třetině výšky nástavku. Průměr očka je většinou okolo 25 až 30 mm, tak aby se dal uzavírat otočným česnovým uzávěrem - kód 4401.

Vztahy včelstva, včelaře a oček

obrazek- ovlivnění polohy plodového hnízda
- velké ovlivnění místa, kde bude ukládán pyl
- zlepšení vlivu počasí na včelstvo (a to jak záporně tak i kladně)
- ovlivnění polohy zimního chomáče
- ovlivnění hlavního letu (toku) včel z a do úlu
- medníková očka při používání výkluzů i ofukování ...
- medníková očka a trubci
- ventilace, teplo, klima a očka
- využití oček v zimě

Na obrázku vidíte očka v plastových úlech opatřená vlevo tzv. korečky a vpravo ventilační vložkou.

Poloha plodového hnízda

obrazekMatka nejraději klade okolo a "za" tj. v blízkosti oček (česna). U teplé stavby většinou vynechává nejkrajnější tzv. krycí plást, jež je většinou zaplněn pylem.
Toto souvisí:
- s větráním
- s přínosem pylu
- ekonomikou provozu plodového hnízda
Tedy když ponechám včelstvu, ve kterém nepoužívám mateří mřížku, otevřená očka ve všech nástavcích úlu - matka bude klást na výšku za nimi klidně do pátého nástavku dokud ji nestlačí med. Toto platí zejména u studené stavby.
V nejdolnější části úlu se jí ale nebude chtít klást vůbec - zpočátku roku je tam nejchladněji a posléze plno odpočívajících včel či létavek předávajích přinesený náklad. Zkrátka převážně věkově starší dělnice. Tato "averze" přestane platit, když se v této dolní části úlu objeví trubčí buňky a včelstvo je v kondici.
My včelaři to víme, a tak matku směrem dolů "držíme" mřížkou, přes niž nahoru klást jít nemůže. Víme také, co udělá matka, když najde vadu v mateří mřížce a proklouzne do medníku = zaklade ho jako by se zásadně něco změnilo. Je to pro ni nový životní prostor - teplotně ve velmi dobře situaovaném místě, ale jen když tam není zavaleno medem. To už je horší. Ony sice včelky udělají ZEJMÉNA VÝBORNÉ MATCE místo, ale ne tolika jako by jsme jí rozšířili o nástavek plodiště. Tento efekt prudkého násrůstu plodové křivky se využívá v mnoha metodikách rozšiřování v nástavkových úlech.
K tomu bych zde ještě podotkl, že výborná matka umí hodně na ty své poddané "řvát" a místo jí udělají i v medníku s medem. Ale tříletá a nebo špatná matka v medníku jen "kuňká" a klade méně.
Při běžných metodikách u 39x24 se může lehce stát, že se matka ocitně v medníku. Dobrou matku krásně poznáte a snadno ji lze s celým "medníkem" nebo několika zaplodovanými plásty umístit zpět pod mřížku.
Ve vozech se v drtivé většině očka nenacházejí byť jsou v nich nástavkové úly jak vidíte na obrázku a "nic" se neděje.

Ovlivnění místa, kde bude ukládán pyl

Včely ukládají pyl obecně : v okolí plodu - v prostoru nad ním a okolo něj. Dále pak do chladnějších krajních tzv. krycích plástů. Velmi nerady se pak s pylovými rouskami prodírají přes nejrůznější mřížky včetně té mateří. Proto většina pylu při dostatečně velkém plodišti končí pod mřížkou. Proto mnozí včelaři, kteří se specializují na získávání pylu pergy, vkládají do úlu mateří mřížky dvě. Jednu nad plodiště a druhou pod plodiště na polštář (tj. na většinou nízký nástavek). Jednak mají jistotu nevyrojení se včelstva a v nástavku pod mřížkou skončí většina pylu.
A naopak. Pokud včela může díky otevřenému očku přistát s rouskami pylu v medníku tj. nad mateří mřížkou, tak je uloží v medníku a nedere se s nimi dolů přes mateří mřížku. U studené stavby a otevřených očcích v mednících to pak znamená mnoho pylu na mnoha plástech. U teplé stavby v mednících pyl ukládají více na předních plástech.

Zlepšení vlivu počasí na včelstvo (a to jak záporně tak i kladně)

obrazekS otevřenými očky včelstvo lépe reaguje jak na oteplení, tak i na ochlazení. Zda je to lepší či nikoliv už není tak snadné zodpovědět. Obecně se píše, že včelstva se "pořádně" v předjaří rozplodují po proletu. Díky použití oček to mají včelky blíže a intenzivněji, když mnohé sluneční paprsky se mohou de-fakto vkrádat až na včelky sedící v chomáči. Prolet tedy u nich nastane dříve a mohutnější, než u včelstev jež jsou zimována v několika nástavcích se zimujícím chomáčem v horním nástavku. Díky tomuto proletu je větší pravděpodobnost nastartování většího plodování, ale pokud se po týdnu dvou opět ochladí do silně mínusových teplot, může toto prvotní rozplodování celkové vyzimovací síle spíše uškodit. A naopak. Když nastane vcelku teplé stabilní počasí, tak včelstva s očky mají náskok před těmi bez oček a hlavně před těmi ve stínu.
Použití oček při trvalejších sněhových pokrývkách a ve vyšších polohách a při krátkodobém (např. dvoudenním) oteplení bývá většinou výhodou. Pouze je dobré sníh před předpokládaným proletem něčím (pilinami, popelem, hrabankou ...) pokrýt, aby si včelky nepletly oblohu se sněhem.
Z pohledu nadpisu této kapitolky bych se přikláněl k používání oček zejména ve vyšších oblastech a to oček malinkých. Byť mnoho kolegů ze Slovenska i v 700 m.n.m. očka nepoužívá, neboť prolet prý nastává až po odtání hromad studeného sněhu jak vidíte na obrázku.
A ono eliminovat "nevýhody" dolního česna stačí například jeho pořádným zvětšením jak vidíte na videu s názvem Prolet z velkého česna je většinou mocnější

Ovlivnění polohy zimního chomáče

obrazekOtevřená očka nám "lákají" matku ke kladení ve vyšších patrech a tím pádem nám posunují umístění zimního chomáče výše. Což někdy neumožní, zejména při nesprávné technologii krmení, vytvoření onoho potřebného věnce zásob NAD zimujícícm chomáčem. Zásob je pak v úlu dostatek, ale na nevhodných místech, neboť včelstvo se během období zimy nejraději a hlavně nejsnadněji posunuje směrem nahoru. V přírodě v oněch dutinách totiž vždy dávaly zásoby nad sebe a žily po celý rok těsně pod nimi. Nikdo však miliony let nechodil, aby jim zásoby nashromážděné nahoře odebral a vnutil jim náhražku do širokonízkého prostoru mnohdy s plodem u horní loučky nejhornějšího nástavku.
Z tohoto pohledu nedoporučuji před zimou mít otevřená očka vůbec a pokud tak v spíše spodnějších nástavcích (nástavku). A očka otevřít klidně až na Mikuláše či po zimních léčeních.
A hlavně, kdo se rozhodne mít očka v zimě otevřená tj. v používání, tak opravdu velmi potřebné je je zabezpečit pletivem proti vniknutí drobných hlodavců jak vidíte na obrázku.

Ovlivnění hlavního letu (toku) včel z a do úlu

Proč vlastně včely při otevření oček např. v 5 nástavkovém úle bez mateří mřížky je začnou po čase používat více a více než česno hlavní? Až se ponejvíce letů uskuteční z oček okolo středu úlu? Z prostého důvodu vycházejícího ze znalostí fyziologie. Létavky používají onen vletový otvor, kterým vylétly. Toho využíváme při technologii přelétáků, kterou umíme perfektně vyeliminovat rojení. A který otvor použijí pro vylétnutí ? Ten nejbližší, ten u kterého nejvíce žije mladušek před jejich prvním letem tzv. proletem, jež se odehrává nejčastěji v odpoledních hodinách a mnozí včelaři si je dokáží splést se silnou snůškou. Nu a od té doby pak využívají ponejvíce tento otvor - což bude v našem úle očko v 3 a 4 nástavku. Neboli vždy v těch, kde je za nimi plod. Včelaři plně a několik let využívací očka dokáží i podle obsazenosti oček pak poznat, kolik medu v úle je apod.
A dále tito včelaři velmi správně vypozorovali, že se tato včelstva s plně využívanými očky daleko méně rojí. Ano. Neboť hlavní příliv nektaru neprobíhá přes a do plodového hnízda, nýbrž nad ním či v horní části plodového hnízda. A to je velké protirojové opatření. Toho využíval např. můj dědeček (a obecně včelaři převěšující plod nad mřížku) tím, že v prvním medníku očko otevíral. Tím to kvantum létavek přistávalo rovnou do medníku a s plodovým hnízdem se vůbec nesetkalo. Nevýhodou pak tohoto používání oček je med s vyšším obsahem vody i v např. druhém či třetím nástavku medníkovém, neboť i "řidina" se přinášena přímo do medníkových nástavků. Nu něco za něco.

Medníková očka při používání výkluzů i ofukování ...

obrazekPři obou výše uvedených metodách odvčelování je používání oček negativní. Každý nástavek umístěný (přemístěný) nad výkluz musí být zvenčí včelotěsný, jinak dojde k jeho vyloupení než pro něj dojedeme. A když v tomto nástavku bylo používáno očko - musí se uzavřít (práce na víc).
U vyfukování se velké množství létavek nevrací dolů do hlavního česna, ale do míst, kde byly nástavky s otevřenými očky - tedy nám do rukou. To je pak velmi nepříjemné.
Když už včelaři chtějící používat očka i např. výkluz - otevírají očka v nejhornějším nástavku plodištním či v prvním medníku, který je de - fakto dobré ve včelstvech zejména s menším plodištěm ponechávat i s rezervami zásob pro další období, jež nemusí být vždy snůškové.
Na obrázku vidíte odběr medníků z včelstev obhospodařovaných metodikou optimalizovaného plodiště s pouze dofouknutím zbylých včel. Zde by šla použít očka v prvním medníkovém nástavku a byla by vhodným doplňkovým protirojovým opatřením.

Medníková očka a trubci

Medníková očka můj dědeček otevíral ještě z dalšího důvodu a to, aby mohly vyletovat trubci do medníku přenesení s a v plodu z plodiště. Oni se totiž nedlouho po vylíhnutí mají velkou tendenci proletět a hlavně také vykálet. Je to pak nelibí pohled po 14 dnech otevření medníku vidět kupu vyletujících trubců kálejících po pár centimetrech letu de fakto přímo do úlu.
Tento důvod otevírání oček u kombinovaného včelaření pak zcela odpadá, neboť do medníků se plásty z plodiště s včelami, trubci či plodem přemísťují jen zcela výjimečně a u mnohých kombinovaných úlů to ve světě ani není možné.

Ventilace, teplo, klima a očka

obrazekPři používání oček se ventilace jednoznačně zlepší. Toto zlepšení ventilace pak lze považovat za jedno z preventivních protirojových opatření.
Náročnost na udržení klimatu v úle však už je diskutabilní. Asi totiž uznáte, že za veder se vám bude lépe s menší energetickou náročností klimatizovat dům se zavřenými okny než ten s otevřenými dokořán. A opačně.
Zkuste si někdy v dubnu z rána pak přiložit ruku k otevřenému očku nedej bože v horním nástavku. Co ucítíte? Teplo. Hodně tepla. Hodně unikajícího tepla. Tento triviální pokus později doplněný thermosnímky mne zcela odradil od používání oček v předjaří.
A pokud čtete tyto stránky, je jaro a usoudili jste, že píši pravdu a jdete okamžitě očka uzavřít, tak se prosím vraťte. Stalo by se totiž to, co vidíte na obrázku. Létavky by se vracely zpět k očku a při aprýlovém počasí by jste o mnoho z nich přišli, než by se naučili najít hlavní česno.
Pokud tedy očka chcete uzavřít, učiňte to až za pěkného počasí např. po zmrzlých.

Využití oček v zimě

obrazekAsi nejopodstatnělejší použití oček bude v případě, kdy hrozí ucpání hlavního česna během zimy ať mrtvolkami nebo sněhem v úlech bez síťovaného dna. Úly zapadané až po střechu sněhem se sítovaným dnem žádné problémy nemají. Psal o tom velmi pěkně přítel Motyka v časopisu Moderní včelař a plně s ním souhlasím.
Já používám očka v úlech, kde zimuji na nízkém stropovíkodnu, kde k ucpání mrtvolkami může dojít.
Vídíte na obrázku úly v pletivu a očka chráněná pletivem, jež je rýsováčky přichyceno ke stěně úlu.
Ochrana osobních údajů     © 2006 - 2024 Všechna práva vyhrazena. | Vytvořil Lefner