Základy metodiky optimalizovaného plodiště

.
Tato metodika se v Německu nazývá Angepasste Brutraum. Jak jsem již napsal v úvodním slově o OP PD v článku o P2 prohlídce vyšla ze setkání Hanse Beera a Bratra Adama. Bratr Adam zemřel a Hans Beer 02.12.2017. Jak jsem již psal - s tímto nestorem metodiky OP PD jsem strávil nejednu studijní cestu a několik přednášek a posezení. Knihu s ním sepsali Marion Loeper, René Schieback, Tino Lorz s názvem Handbuch für die erfolgreiche Imkerei von Camille Pierre Dadant bis zum Anngepassten Brutraum nach Hans Beer, kterou mám od svého přítele Reného podepsanou doma. I on byl u mne na několika stážích a hlavne mne prosil o sepsání s ním druhého dílu o praktickém včelaření v této metodice. "René, pár let počkej. Už teď vím, že jsem před půlkou a v tom čase se knihy nepíší."
.
Když zadáte do vyhledávače toto sousloví objeví se vám pár videíí. Ale buď starých - i to moje z roku 2017, kdy jsem byl nadšen, že už už to "umím" a nebo hodně amtérských. Proč ?
.
Ta metodika je extrémě dynamická, vyvíjí se doslova po měsících a každý do ní začleňuje své racionalizační prvky. O této metodice vyšlo i několik knih v němčině, jež mám samozřejmě doma a v ledasčem mne inspirují atd...

Na čem je metodika OP PD založena?

.
Na návratu k rozdělení úlu skoro jako u mého dědečka. Ten říkával, když jsem do budečáku na zimu "cpal" dvanáctý či třináctý plást : "Mirečku, OSM DEVĚT plástů stačí. To já už mám vyzkoušeno a i můj táta to zkoušel." A tak nějak v tom je kus pravdy, byť dnes už víme, že i objem celkový i plástový hraje roli pro množství zakládání zimní generace a že v budečácích koncem července se spíše čekalo s hladovými včelstvy na medovice atd... Ale jeho slova jsem časem bral méně a méně vážně s rozvojem velkoobjemového včelaření a vzpomínky na svého pradědečka také. Mimo jiné ten si první včelstvo pořídil již v roce 1934 a od té doby jsme včelařská rodina. Za chvíli oslavíme 100. letou tradicia to už si myslím, že něco znamená. Můj dědeček mi pak život v úle, chov matek, přistávání včel podle snůšky, žemlové souše, atd atd ... vysvětloval a ukazoval celé mé mládí. Proto na něj a mnoho jeho úsloví často vzpomínám a metodiku OP PD, kdy včelstva v budečáku v plodišti raději držel na 9 plástech než na 12 a kázal mi, že je lepší tam tolik nesahat a stále nepřevěšovat, rád přirovnávám.
.
A proč to bylo oněch 9 plástů 39x24 cm ?
.
Výpočet je jednoduchý. Plodová plocha plástu reálně použitelná pro kladení je 3,5 x 2 dm = 7 dm 2 x dvě strany = 14 dm 2.
.
Když matka bude klást +- 2200 vajíček KONTINUÁLNĚ co den, tak naklade 48 400 vajíček (násobím 22, protože jeden den potřebují včely k vyčištění buňky) a klidně zaokrouhleme na 50 tisíc, jak se často v originální metodice uvádí.
.
A když 50 000 podělíme 400 buňkami na 1 dm 2 získáme potřebu 125 dm 2 plodové plochy a když tuto plochu podělími oněmi 14 dm 2 vyjde nám potřeba 8,9 plástů r. m. 39 x 24 pro plod a TO JE JEDEN NÁSTAVEK TACHOV !!! Hodně často o tomto úlu hovořím na přednáškách. Tady je jeden z důvodů.
.
Už před mnoha desetiletími to někdo moudrý spočítal a úl Lesan (ten byl z časů, kdy matky prům. kladly dle literatury 1600 až 1800 vajíček za den) s 8 plásty v nástavku vylepšil na 9 plástů. Že se to pak zvrtnulo jinam je věc druhá. V obou úlech jsem mj. včelařil nějaké to desetiletí.
.
Metodika OP PD ctí, že v OP plodišti = prostoru mezi přepážkami ve "snůškovém" období je prostor regulován tak, aby se v něm nacházel jen plod. Je regulován postupným přidáváním plástů zásobních (dále jen PZ) zavíčkovaných nebo mezistěn nebo posléze i stavebních drátkovaných rámků. plod O tom budu více psát v P3.
.

Mimo snůškové období jsou zásoby samozřejmě v OP PD

.
V období od posledního medobraní se podle originální metodiky OP PD rozšířilo zpět na de fakto maximum počtu plástů a dokrmilo se. U toho se většinou také doobměňovalo dílo, což u většího počtu včelstev za horkých jihomoravských lét bylo pro mne vcelku obtížné a je tam zapotřebí opravdu téměř individuální péče. To se mi nelíbilo hned v druhém roku vedení včelstev metodikou OP PD a vymýšlel jsem jak na to jinak. Zkusil jsem zimovat na menším počtu plástů tj. na 6 až 7 (Jumbo, Sedláček) a šlo to. Ale všechny zásoby se pro předjarní rozvoj do včelstev nevešly a včelstvům přece jen něco chybělo - klima. To jsem řešil zařazením uteplovacích podmetových vložek v předjaří a pro lepší jarní rozvoj jak tomu činí v Německu a i Itálii. Ale stále to nebylo ono. Až mne napadlo využít část metodiky čských Dadanťáků a začít krmení s jedním NN nad plodištěm - POZOR ! SAMOZŘEJMĚ S MŘÍŽKOU. NN během krmení pak přesouvám dolů (cca po 14 až 20 dnech) a pokračuji v krmení.
.
Na obrázku jej vidíte v březnu po vyzimování a ještě plný včel a ještě plný zásob. Nad ním se pak může optimalizovat, ale do určité doby. To probereme při J3 (jarní třetí prohlídce a nasazování medníků MD). Komorovací přepážka je odsunuta jenom kvůli focení, které jsem provedl při P1.

sdfasdf

Co k metodice OP PD potřebuji ?

De fakto velmi velmi málo. Metodika OP PD je možno praktikovat ve "všech" běžně dostupných úlových sestavách - úlech (nízko-, vysoko-, ... nástavkových rozličných rozměrů a technickcýh řešení).

Je zapotřebí doslova pár věcí "navíc":


1) Ochotu překročit svůj vlastní včelařský stín
.
2) Komorovací přepážky
.
3) Ve vysokých dnech stavební uzávěra či jiný "fórichtung" , kterým mám možnost zabránění divoké stavby do podmetu - pod plásty plodištní. Toto si uvědomme, že ve světě "nikdo" neřeší, neboť vysoká dna jsou "jen" středoevropskou záležitostí.
.
4) Mateří mřížka
.
A toť vše. Tedy investice de fakto za 200 czk a můžete včelařit v OP PD. To se mi na této metodice moc líbí. Nevyžaduje žádné velké investice, změnu úlu, .... Pouze jiné smýšlení.
.
U OP PD jsem pochopil, že rámková míra je až daleko podružnější záležitostí než jsem si myslel.

Co je to komorovací přepážka a jaká má být ?

V originální metodice se jednalo o překlížkovou přepážku a šlo o ohraničení onoho plodování. Ona metodika OP PD vznikla v tenkostěných dřevěných úlech a včelstva byla vedena od stěny a krajní plást tam byl jako "uteplení" de fakto navíc.