Jednou z perspektivních možností zvýšení prodeje a tím i spotřeby medu je jeho úprava pastováním. Výsledkem je jemně krystalická hmota (velikost krytalků asi 10 mikrometrů) pastovité konzistence, která skladováním menění vlastnosti a lze ji mazat.
Pastování se provádí dvěma metodami. Je možné zkrystalizovaný med na speciálních strojích (pilírovací stolice s hladkými nebo zubovými válci) rozemlet tak, aby vznikly částice požadované velikosti. Tato metoda se může uplatnit zejména ve velkovýrobě.
Druhá metoda spočívá v řízené krystalizaci tekutého medu. Vytvoříme takové podmínky, aby se v tekutém medu vytvořilo co nejrychleji veliké množství malých krystalů, taková konzistence se nemění, med je pak možno dlouhodobě skladovat. Tato metoda je vhodná pro domácké zpracování. Postup není náročný na zvláštní zařízení a je následující:

1. Med použijeme čerstvě sklizený nebo dobře ztekucený při teplotě asi 45°C. Musíme ho schladit pro očkování nejlépe na 30-35°C, pro vlastní míchání po očkování nejlépe na 10-15°C. Med musí obsahovat málo vody, nejlépe pod 19% a nesmí samozřejmě kvasit.
2. V konvi na 35 kg medu( plechovce na 25 kg) necháme pouze 30-32 kg (20 kg).
3. Na 30 kg tekutého medu přidáme 0,5-1 kg velmi jemně krystalického medu nebo pastovitého medu z minulé várky. Mícháme, až se celé množství medu v konvi stejnoměrně zakalí. Právě toto rozmíchávání očkovaného medu je vhodné provádět při teplotě medu 30-35°C. U řepkového čerstvě vytočeného medu nemusíme očkovat, počkáme několik dní až se začne kalit a pak zahájíme míchání.
4. Jako míchadlo nejvíce doporučujeme na základě našich dlouholetých zkušeností použít
a) pastovací hranol upnutý do elektrické vrtačky. Při vlastním míchání postupně promícháme celý objem nádoby. K pohonu míchadla použijte vrtačku o výkonu min. 500 W,velikost sklíčidla min.13mm. Mícháme s malými otáčkami.
b) ruční pastovadlo na med U něj se sice trošku zapotíme, ale nejsme vázáni na elektrický proud a pořizovací náklad je zanedbatelný.
5. Dále mícháme dvakrát denně, vždy po dobu 2-3 minut. Teplotu medu je nejlépe udržovat na 10-15°C. (zde se prameny různí a my pastujeme v běžné pokojové teplotě).
6. Jakmile se mléčně zbarví, někdy dostává při pohybu perleťový lesk, a lžící na povrchu vytvořený žlábek se jen pomalu stahuje, ihned med začneme plnit do sklenic.
Kdo si není jist nebo této metodě nevěří nebo se mu stalo, že takto stočený med pak dosti zatuhnul, může míchat dál do tzv. úplné krystalizace. Med je potom dobré při vlastním stáčení nahřát např. tepelným ventilátorem a stáčení jde jako po másle. Tím se odstraní možné riziku pozdějšího zatuhnutí. Viz. poslední odstavec.
7. Po naplnění do sklenic med dojde a získá pastovitou konzistenci. Pastovitý med pak skladujeme při teplotách pod 20°C bez přímého oslunění.

Konečnou fázi krystalizace lze zpomalit ohřátím na teplotu 25-30°C, ohřátý med se také lépe plní. Pokud se promešká plnení např. o půl dne, med ztuhne, musí se rozmíchat, popř. ohřát, a po naplnění se na něm tvoří šmouhy. Obdobným způsobem jako řepkový je možno pastovat med lipový, jetelový, květové mimo akátového a jejich směsi.

Nádoba má průměr 30,5 cm. Kohouty - střihový, průměr 4 cm. Umístění kohoutu: spodní 3,5 cm, horní 30 cm (měřeno od podlahy na střed kohoutu), spodní 1,2cm a horní 28,5cm ode dna. Kohouty nejsou v jedné ose, jsou vzdáleny středy 23 cm. Výška nádoby je 37 cm.

Jak známo - síta se při použití metodiky čeření NEUCPÁVAJÍ, neboť v nádobě díky druhému výše umístěnému výpustnému kohoutu je neustále hladina medu, díky níž nedojde k ucpání.
Čeření je lepší stupeň cezení, kdy díky vypouštění medu z horní části nádoby nedochází k ucpání sít v dolní části, jimiž je med stále čištěn na principu spojitých nádob.
Výška nádoby 66 cm, průměr 30 cm, výška k hornímu kohoutu 37,5 cm.