O zimování obecně

.
My lidé máme zimu prosinec leden únor. Včela nikoliv. Ta má zimu od září října do SLUNOVRATU. Pak začně měnit své životní dění a nejnádherněji o tom umí povídat RNDr. Švamberk Václav ...
Přesto ten 21. prosinec včelu neprobudí a leden samozřejmě do zimního klidu patří.
Počasí v lednu za posledních pár let bylo opravdu různé. Někdy, tak jako např. v roce 2009 krásně mrzlo a i přes den je pod nulou (2017 také nádherně mrzlo), ale rok dva zpět, bylo počasí uplýskané, běžně i přes noc nad nulou a to předjarní rozplodování na sebe nedalo dlouho čekat. Přesto včely mnohdy plodují i v hlubokých mrazech ... viz fotky počátku února 2017 po mrazech velikých, které často ukazuji.

Leden tedy mám rád co nejchladnější, nejen kvůli lyžování, ale kvůli tomu, že po 21. prosinci = slunovratu = již včely při teplém počasí mohou zahájit plodování, které nepovažuji za přínosné. Je rizikové na zpětné ochlazení, je energeticky náročné (což by tak nevadilo... cukru mají dost), ale HLAVNĚ VČELY DĚLNICE VYČERPÁVAJÍ SVÉ TUKOVÉ ČI BÍLKOVINNÉ TĚLÍSKO v čase, kdy efekt není zaručen.

Úl 39x24 42 x 27,5 tedy úl vysokonástavkový

.
Většinou se nachází ve dvou nástavcích u "Béčka" klidně na jednom. Včelstvo sedí nejlépe na rozhraní nástavku dolního a horního a směrem dolů. Při pohledu shora mnohdy nejsou včelky ani vidět, ale při odklopení horního nástavku uvidíme sezení přes 5 a více uliček. Tak jak vždy říkám - nerad vidím do proletu včelí chomáč přimáčklý ke stropu. Na podzim je to spíš hrubá chyba ... vyskytuje se ale u oddělků a u 39x24 zimované v jednou nástavku a to může být tak trochu nebezpečné na vyjedení zásob na obsedlých plástech.
Proto právě u 1 N včelstev je kontrola zásob koncem zimy důležitější než u vícenástavkových včelstev. Ony ty včely většinou uhynou hlady až v předjaří.
Nápravu odvážnější provedou ometením plástů s vyjedenými zásobami a vložením zásobního(-ch) plástu (-ů) do sezení a ti méně odvážní položením 1 kg placky těsta Api Happy a řádným zateplením.
Samozřejmě, kdo má problémy se skladováním souší, tak zimuje i na více nástavcích, ale z hlediska hygieny (zbytků léčiv atd... to považuji spíše za nouzové počáteční řešení.)
Po mnoha a mnoha letech pokusů ponechávám kombinovaný úl na VN a NN.
V některých letech ale mohl pohled na moje zimující včelstva klamat, neboť jste mohli vidět tři vysoké nástavky... V třetím jsem však míval kýblík od invertu po celou zimu. Strop je prodyšný, prostě nevím jak ale voda se sráží minimálně a včelám je do proletu v "neutepleném" úlu lépe...
Dnes už jsem se dopracoval všude ke krmítkům stropním a nebo rámkovým. Ta doporučuji také a hojně používám zejména u oddělků. Je s nimi fajn manipulace, slouží jako komorovačka apod.

Úl nízkonastavkový 42 x 17 a 44,8 x 15,9

.
Úl nízkonastavkový se nachází minimálně na dvou nástavcích, nejlépe na třech či čtyřech. Horní nástavek je vždy zásobní komorou plnou nejlépe zavíčkovaných zásob a bez přítomnosti včel. Zimní chomáč sedí v prostředních dvou nástavcích.
U zimovaných čtyř a vícenástavkových včelstev je i přes dva a více nástavků. Ale to bývalo dokud nepřišly virózy.... mi často sdělují kolegové a přátelé. Giganti už vcelku ubývají z mapy republiky. Jsou oblasti, kde je včelaři zimují - hlavně tam s totálně zvládlou varroázou apod... Ale ubývá takových oblastí... A od roku 2020 se spíše jedná o malinké lokality s včelstvy sedícími přes 4 nízké nástavky.
Na obrázku vidíte jak shora včely nejsou vidět.
Včely tedy nejsou v kontaktu se stropem a také vidíte, že mám strop sice s fólií, ale na "půl" žerdi tedy odkrytými rohy či půlkou plochy může unikat pára atd... Vzdušný strop...

Česno

.
Česno ponechávám opatřené zábranou proti myším. I když lepší než moje plastová vložka do česna je na zimu zábrana proti myším plechová. Dovoluje větší průpust vzduchu.
Další možností je vsunout do česna mateří mřížku.
Před předpokládaným proletem ČESNA OTEVÍRÁM, PODSÍTOVÉ PODLOŽKY DÁVÁM DOLŮ = OTEVÍRÁM ...

Strop a fólie

.
Pokud jen trochu mohu na včelstvech nemám. Snažím se do konce ledna udržet sucho, odvod par přes prodyšný strop.
Strop tedy udržuji "studený" a prodyšný. Myslím tím, že včely by stále neměly mít kontakt se zateplením stropu. Tomu stále bráním např. tím, že mám stropní krmítka na včelstvech, prázné nástavky bez rámků (tam, kde nemohu přes stropní otvory a střechu odvést páry pryč atd...), tenký filc jako na obrázku u kolegy v Německu, ve vozech mám na krmných otvorech pouze noviny, atd...

Očka

.
Jak víte očka až tak v oblibě nemám (život ve vozech a včelínech mne to naučil jinak), a tak přes všechny pokusy o "lepší" zimování s očky, očka nemám otevřená. Pokud mám dobře odvětráno přes strop, nejsou zapotřebí ani v plastových úlech. Pokud ale mám strach nebo nemám prodyšný strop očka otevírám A TO TO NEJDOLNĚJŠÍ. Každopádně je pak neohu v předjaří zavřít, neboť včelky netrefí a uhynou chladem jak vidíte na obrázku... Tohle uzavírání a otevírání oček si mohu dovolit v létě, kdy sem tam ztracená včela má menší hodnotu a je teplo.

A co podsítová podložka?

.
Velmi častý dotaz a co včelař to názor. Je třeba ji pochopit.

U jednonástavkových úlů je podsítová vložka v horní poloze - tedy síto je uzavřeno během celé zimy i jara. Tedy u jednonástavkového oddělku nepovažuji otevřené síto za prospěšné.
U dvounástavkových úlů dávám přednost podmetové vložce v dolní poloze - tedy otevřenému sítu jen tam, kde sníh může ucpat česna a včely jsou pak rády, že využijí přístupu vzduchu přes síto ve dnu. U včelstev venku na jižní Moravě chci neodfoukanou měl, tak podložky mám také v horní poloze. Ale z hlediska zimování je to u vícenástavkových úlů asi skoro jedno.
U 1 N zimování uvádí Wanda Ostrowska, že u otevřených den je spotřeba 30 g/den/úl a u uzavřených den 25 g/den/úl. Jak moc je tento údaj vážný nevím.
Osobně si myslím, že velkou roli hraje i výška dna a celková těsnost úlu. Tedy, kde vidím vody a vlhka nějak moc, tak podsítovou vložku dám níže.
Na obrázku podsítová podložka v dolní poloze a očekávám prolet. Foto z počátku února 2017.

Zajištění klidu - ptáci

.
Toto je asi nejdůležitější práce. Udržet klid na včelnici ať již plodový, tak od ptáků. Ptáci jsou mým nepřítelem zejména, když napadne sníh. Ale i bez sněhové pokrývky někdy a někde nastanou problémy a to bez ohledu zda se jedná o úly dřevěné nebo plastové. U dřevěných nástavků ptáci vyhledávají čelní a zadní vybrání pro úchopy, do nichž i kdyby malou dírečku měli udělat, udělají. Většinou včely nijak vážně nepoškodí, ale kdo má pak ty nástavky flekovat a kdo má pak obhospodařovat úly, do kterých včely vlétají ze všech stran.
K největším problémům s ptáky dochází na stanovištích v zahradách a na okrajích vesnic či měst. V lese mezi stromy prakticky nemám žádné problémy.
Obrana je dvojí. Nejúčinnější je VČASNÉ TJ. PO PRVNÍM MRAZÍKU !!! překrytí netkanou textílií nebo nějakou plastovou sítí jak se používá na záhonky NEBO PLETIVEM a V POSLEDNÍCH DVOU LETECH SÍŤOVINOU NA BALÍKY.
Na obrázku ještě balení do pletiv. Řekl bych, že pro menší včelaře snažší varianta než nákup několikakilometrové síťoviny ...