Obecně o předjaří

Podle včelařského kalendáře jsou vůdčími rostlinami předjaří kvetoucí líska, olše, sněženky, bledule, jíva, dřín, ale topol.
Ze včelařských činností se jedná o první jarní prohlídku, zjištění stavu zásob a kontrolu kladení - spíše jen přítomnosti plodu.
A do včelích činností bych zařadil na první místo prolet - vykálení a přece jen větší kladení než o velikosti dlaně.

PĚT PÉ PŘEDJAŘÍ= PROLET - PYL - PLUS 5 C - POHODA (zateplení) - PAPÁNÍ (zásoby)

Když jsem v roce 2021 natáčel videa na You tube, tak jsem pochopil, že je lepší si připravit i nějaký písemný koncept, aby ta série videí měla jasnou posloupnost a hlavně i vzdělávací charakter. A tak se zrodilo pět pé k zapamatování u předjaří:
1. Prolet
2. Pyl - bílkoviny
3. Plus 5 C
4. Pohoda - zateplení
5. Papání - zásoby
.
Jedná se de fakto o faktory nejvíce ovlivňující rozvoj a kvalitu plodování v předjaří. Tedy čím dříve se včel mohutně prolétnou, tím dříve začnou zvětšovat sezení a tím i plodové plochy. Čím více hodin bude nad +5 C, tím více budou plodovat atd... A samozřejmě zase naopak, když dojdou zásoby, tak je nejen po plodování, ale i po včelstvu samotném veta.
.
A k těm bych Vám sdělil své postřehy a nabyté znalosti.

Prolet

První prolet je asi nejočekávanější den či přesněji řečeno pár hodin dne během většinou slunného, teplého a ideálně málo větrného dne.
Prolet očekávám při předpovídaných teplotách nad +8 C. Při slunných dnech tato teplota ve stínu opravdu dokáže včelstvům umožnit prolet. Ale nemysleme si, že za jeden či dva dny proletování po 2 až 4 hodinách dojde k vykálení včech dělnic v úle. Nedojde. Řádný prolet je dobré, když trvá po ideálně 3 dny bez mrazů v noci.
.
Dále pak i teplota přesahující +10 C nutně neznamená možnost proletu, když se dostaví mlha či nízká inverzní oblačnost, což je u nás v kotlinách jižní Moravy dosti časté a včely se proletí dříve na Vysočině než na jžní Moravě.
.
Co prolet pro včely znamená ?
Ono obecně létání jak asi všichni cítíme je pro včely přirozenější a asi potřebné stejně tak jako možnost se vykálet. Včely v úle za normálních možností v úle nekálí. Za výjimku lze asi považovat matku.
Během mrazů tedy včely nemohou létat a ve výkalovém vaku se hromadí výkaly. Ty jsou za chladného zimování odvodňovány lépe než za teplého tj. plodového zimování. Kladnou roli zde sehrává žláza s vnitřní sekrecí corpora allata, která napomáhá odvodnění výkalů a lépe v chomáči funguje při teplotách pod +20 C. A jsme opět u dalšího z mnoha důvodů proč se učím mít zaizolované matky během zimního období de fakto do mohutného předjarního proletu. Kdyby se prolet konal např. 10. února, tak bych matky z izolátorů nevypustil.
.
Lze tedy také říci, že moc včasný prolet a velké oteplení po kterém následuje měsíc silných mrazů také není ideální. Ale přirodě neporučíme a i toto se snažím vyeliminovat zimním izolováním matek, které je jen ze zlomku určeno proti varroóze.
.
Nicméně prolet si přejeme, aby nastal o období února, byť pamatuji roky, kdy jsem na řádný prolet čekal do počátku dubna. Měl jsem strach o délku života zimní generace, že !odejde! velmi brzo apod. Ale nestalo se tomu. Vše se posunulo včetně délky života zimní generace, neboť ta je nejvíce odvislá od pracovního zatížení oněch dělnic, krmením larev a štěpením cukrů. To se však konalo ve větším množství až od de fakto dubna, takže vše vyšlo a katastrofické scénáře se nekonaly.

Pyl a o bílkovinách obecně

Pro vzestup plodování hraje klíčovou roli. Už můj dědeček říkával: "Mirečku, to předjarní podněcování je k ničemu. Já to zkoušel mockrát. Ale dokud včely nemají čerstvý pyl, tak neplodují."
A to v těch časech let devadesátých byla jara velmi nevyzpytatelná.
Každopádně jsem dědečkovi v těch časech mládí nevěřil, dokud jsem se nesetkal s metodikou optimalizovaného plodiště. U něj přednášející přednášející pěli stejnou písničku jako můj dědeček jen o další výzkumy a odůvodnění obohacenou.
.
Pojďme se tedy podívat do odborné literatury a nemusíme jít daleko. Stačí nahlédnout do knihy Anatomie, morfologie a fysiologie včely medonosné od A. Schönfelda vzdané v Praze v roce 1955 na str. 135:
V době, kdy nastal klid v plodování, ukládají včely pro zimu v tukové tkáni svého těla, hlavně v zadečku, kromě tuku značné zásoby bílkovin. V létě tvoří tuková tkáň pouze tenké vrstvy, ale do zimy značně zesílí; jednak zmohutnějí tukové buňky, jednak přibude značné množství bílkoviných zrnek. V zimě už včely pravidelně pyl nepojídají, aby si mohly vytvářet zásobu živočišné bílkoviny. Kromě roční doby se řídí větší či menší reservy potravy v těle stářím včel.Rezervy bílkovin v těle slouží jen z nepatrné části vlastní výměně látkové; hlavně jsou určeny pro první měsíce rané výchovy plodu.
Sílu včelstva jdoucího do zimy udává právě bohatost bílkovinných rezerv, které umožňují ranou výchovu plodu. V měsícíh od listpadu do února mívá 70-80 % včel ve včelstvu takové bílkovinné rezervy.
.
Na str. 139 se poté zaobírá dále plodováním v zimě, kde je nejpodstatnější toto:
.
Pyl umožňuje mladuškám výrobu krmné šťávy a včelám pro zimu slouží k vytvoření a uskladnění bílkovinných zásobv tukové tkáni. Plodování začíná v našich klimatických poměrech koncem ledna nebo začátkem února, v době, kdy mladušky ze středu chomáče, kde začalo plodování, stěží dostanou tak časně k pylovým zásobám dále od chovaného plodu a kdy by se jim při kolísavé nebo nízké teplotě ještě těžko zpracovávaly bílkoviny z pylu.
.
A to tehdy nebyly známy výzkumy Prof. Hyrše z MU v Brně apod. o datech vzniku dlouhověkých včel ... a další pokusy ze Švýcarska, které nám říkají, že zimní dlouhověkou včelou za dodržení tří základních pilířů (nekrmit, neštěpit, být zdravá - ozřejmím v některém z dalších článků) se může stát UŽ VČELA VYLÍHLÁ z cca 6 generace včel (u nás ve střední Evropě). Běžně se jedná o včely z 8,9 a 10 generace. A to ať dle tabulky Liebiga či z učebnice A. Schonfelda či učebnice W. Ostrowskej.
.
Tukové rezervy dle stáří včel byly několikrát popsány v časopise Moderní včelař a přesně tam tak korelují.
.
Dále pak bych odcitoval MVDr. Zdenka Klímu z dnešní on-line přednášky, kdy hovořil o tom, že před cca 14 dny včely nanosily dosti pylu z lísky a od té doby nebyl prolet, a tak je vysoká pravděpodobnost při dnešním proletu kálení včel, které nebude souviset s nosemou, úplavicí či jinými názvy mnohých včelařů.
.
Na obrázku právě vidíte rozdíl mezi zadečkem dlouhověké zimní včely a včely krátkověké tzv. letní.
.
A ono těch informací je ještě daleko více, co nosím v hlavě a s kterými vás seznámím. Tak jako vztah vitelogeninu a délkou života včel a s tím i související vztah teploty plodu.
.
ZÁVĚREM JEN DOPLŇUJI, ŽE výše psaným NIKTERAK NEZPOCHYBŇUJI ABSOLUTNÍ VÝZNAM PYLU A SNAŽÍM SE HO MÍT V ÚLE MAXIMUM. Jen podávám poznatky odlišné od běžného náhledu včelařů na využití pylu v zimě.
Právě "nafutrování" včel pylem je dalším z pilířů metodiky optimalizovaného plodiště.

Plus 5 C a vyšší teploty

Když jsem studoval SZeŠ tzv. hnojárnu, tak jsme se učili, že pro každou růstovou fázi dané plodiny existuje určitá suma teplot, které se počítají od + 5 C. Podstata myšlenky teplotního času je v tom, že rostlina postupně akumuluje teplo vyjádřené jako denní stupně (rozdíl mezi průměrnou denní teplotou a teplotou, pod kterou se již rostlina nevyvíjí a to je většinou oněch + 5 C). Aby dosáhla každé své vývojové fáze, potřebuje určité množství tepla.
Toto potřebné množství je pro rostlinu konstantní ať se vyvíjí v jakýchkoliv teplotních režimech. Vliv teplotního času na vývoj živých organismů je primárně studován na hmyzu, o vlivu teplotního času na rostliny je výrazně méně prací.
.
Text těchto odstavců jsem převzal z Bakalářské práce Lucie Chuchvalcové z roku 2012 - Vliv teploty na vývoj rostlin: teplotní čas a jeho význam. Velmi děkuji.
.
A ono to asi tak nějak je i u kladení včel. Souvislostí mezi teplotou vzduchu a velikostí plodování se zabýval Ing. Květoslav Čermák, z jehož prací vyplývá, že zlomová teplota pro větší kladení je + 5 C. Doporučuji prostudovat.

Pohoda = uteplení

O významu uteplení asi není potřeba mnoho psát. Zateplují se domy i chladničky.
Jen já osobně se upírám k tzv. časovému uteplování neboli načasovanému uteplování. Tj. uteplení až v čase, kdy chci, aby včelstva zvýšila intenzitu kladení a já jim v tom maximálně pomohl.
Vliv zateplení - tedy co to se včelstvem udělá - vidíte na přiloženém obrázku - malůvce z kurzů. Tím, že včely nemusejí uteplovat svoje sezení na plno i zhora - může stejný počet "topiček" uhřát větší plochu - znázorněno modrým šrafováním.
.
Dále pak jsem toho názoru, že včely mají být v zimě bez uteplení = bez kontaktu s uteplením, aby neměly roupy = neměly chuť k plodování. Mnohým z nás je znám fakt, že včelstva v zatelených úlech kladou déle, tak jako včelstva na vyšší rámkové míře ustávají s plodováním později. Všiměte si, že to souhlasí s mým názorem, že zateplení včelstva není jen o zateplení úlu. článek máte na těchto www stránkách k přečtení.
.
Ony ale ty roupy mají, neboť počasí bylo v posledních desetiletích velmi neuspořádané, a tak jsem se z důvodu snadnějšího zvládnutí varroózy rozhodl pro podzimní klíckování, jež vyeliminuje vliv zateplení na délku plodování v pozdním podzimu.

Pápání = kontrola zásob

Nu zde už je to úplně jasné byť i tady je můj náhled na množství a stav zásob poněkud odlišný od standardu.
.
Prvně vyzvihuji potřebu, aby včelstvo šlo do zimy s maximem ZAVÍČKOVANÝCH ZÁSOB, tak jako tomu je v dutinách. Otevřené = nezavíčkované zásobní buňky jsou silně hydroskopické a dochází k degradaci těchto zásob a kyselou až kvasící hmotu, kterou včely jsou nuceny uklidit a nikoliv využít ku prospěchu svému.
.
Jinak nakrmit v podletí lze na celou zimu a předjaří a nebo lze část nakrmení odsunout až na období jara. Osobně se přikláním k druhé variantě, neboť vím, tak asi jako všichni, že včely velmi razantně reagují na snůšku větším kladením než na 25 kg zásob v úle v bezsnůškovém období.
Proto se snažím v podletí tj. do onoho u mne magického 5. září nakrmt na celou zimu a předjaří s tím, že vím, že včelstvům podám 1 kg kvasnicového těsta a pak tak cca 4 x roztok prostřednictvím stropních krmítek či venkovních (tam kde jsem "sám" v doletu). Co to znamená v reálu? Že u mne na jižní Moravě netruchlím z toho, že na jaře sem tam něco dokrmím. Ve vyšších polohách už ale takové smýšlení nemám a je mi jasné že celé předjarní a mnohdy i velká část jarního plodování se odehraje teplotně daleko méně příznivých podmínek a je tudíž lepší, aby toho včelstva měla opravdu hodně s sebou v úlu.
.
A dále pak zejména jsem se naučil vyzimovávat krásná včelstva na 5 až 6 plástech Jumbo či Sedláčkovi míry 39 x 34,7 cm. A na takovou plástovou plochu se zkrátka dostatek zásob pro předjarní a jarní rozvoj nevleze. A mě zkrátka více vyhovuje než takové oddělky rozšiřovat a překládat do úlů a více krmit v podletí, tak je zazimovat na výše uvedých počtech plástů a počítat s tím, že na jaře musím dokrmit.
.
Pro jarní dokrmování platí u mne stejná pravidla jako pro podněcování, která máte v článku o podněcování (teplo nad +5 C, dostatek pylu, vylíhlá nová generace včel, atd.¨). A dále v předjaří preferuji těsto Api happy, které je směsí jednodchých cukrů s přídavkem sacharózy.
.
Kontrolu stavu zásob provádím pohledem, tak i "zvážením" nástavku v ruce tj. pozdvižením.
Zpočátku dodám formou plástů rezervních, posléze těstem Api happy jak vidíte na obráku právě z oněch 600 m.n.m. a až nakonec cukerným roztokem. Ale o tom se bavme až pokvetou nektarodárné stromy a keře ... a nikoliv při P1.

A JAK TO TEDY PROVÁDÍM PRAKTICKY ?

1. Před očekávaným proletem otevřu = zvětším česna tj. sundám česnové vložky plastové, které mírní průnik teplého vzduchu do úlu a i omezují vnikání slunečních paprsků. Včely jsou děti slunce a tedy reagují na prodlužující se den i jasnější dny. Vždyť podle čeho vědí o tom, že je únor, když např. bude mrznout více jak v lednu ?
Tedy čas proletu více ovlivnit nedokáži stejně jako kvetení rstlin a přínos pylu. Tuto závislost se snažím trošku eliminovat zimním izolováním matek.
Sumu teplot nad + 5 C a tedy intenzitu kladení také NEOVLIVNÍM a to ANI VČASNÝM A RANNÝM ÚNOROVÝM ČI DOKONCE LEDNOVÝM OPTIMALIZOVÁNÍM např. na 3 plásty apod.. Tedy já to zkoušel a nic a i letos (rok 2021) vidím, že ještě dnes tj. 13.3. 2021 nekladou pod zatepleným stropem natož tak u dolní loučky ač byly či nebyly zaoptimalizované.
Proto postupuji tzv. krok za krokem. Napřed P1 s dnešmími pěti P a za cca 3 týdny (opravdu CCA !!!) další prohlídka P2 s jarním optimalizováním a nebo kdo mu nefandí tak bez něj.
.
2. Po proletu (někdy i před, ale to jsou výjimky na přednáškové popovídání) provedu vlastní prohlídku. Ideálně bezvětrné počasí a mnohdy jsou lepší + 4 C nežli + 9 C. A provedu:
- sundání sítí. Tj. jejich namotání na prokladky a odvoz do skladu
- kontrolu zásob v sezení
- vyřazení tj. vyjmutí prázdných zejména tmavších souší z oblasti plodového hnízda a přisunutí zásobních plástů blíže
- pokud nemám provedeno zimní optimalizování na sezení včelstva, tak jej provedu. Tomu je věnováno spousta našich videí na You tube kanálu: www.youtube.com/vcelarstvisedlacekbucovice a určitě bude i článek na tomto webu
- pokud zjistím nedostatek zásob, tak je doplním vložením zásobních plástů a to ideálně poškrábaných jak vidíte na obrázku. A pokud nejsou k dispozici, tak použiji těsto Api happy.
- POŘÁDNĚ ŘÁDNĚ UTEPLÍM. Tj. sejmu stropní krmítka (dřevěná) a odvezu je domů na umytí a pokud je nechávám na stanovišti (ta plastová), tak na včelstvo položím fólii - igelit a hned na něj stropovíkodno a až na něj krmítko a nahoru plechovou střechu s dalším uteplením. Tak to vidíte na obrázku. Kdybych měl dosti skladů a elánu, tak bych vozil domů všechna krmítka a na stropovíkodno bych položil rovnou střechu s dalším uteplením bo tak to má správně být.

Co zde nedělám:
- nepodněcuji ... viz. článek o podněcování
- neoptimalizuji na plod, i kdyby tam byl. Nu ono většinou ani nevím jaké to vlastně bude za 3týdny počasí...
- neutepluji = nevkládám uteplovací vložky na protistavební uzávěru. To dělám až při P2 a jen u včelstev bez nízkého nástavku dole tj. bez polštáře.
.

Ukázka plástu vytaženého při předjarní prohlídce ze včelstva jako nadbytečného tj. prázdného. Je na něm vidět, že sezení a plodování probíhalo v levé části plástu, je vidět poslední zavíčkovaná buňka plodu a hlavně je vidět, že pyl je vyjeden jen v oblasti, kde se ploduje. Neboť tam je teplota vyšší než + 20 C - tedy jakási teplota potřebná ke štěpení bílkovin v pylových zrnech obsažených.

Jedná se de fakto o takový samoomezovací mechanizmus. Včely mohou v zimním sezení trávit pyl jen v malém rozsahu, neboť větší spotřeba a trávení pylu by vedlo k obrovskému nárůstu výkalů. Při trávení pylu vzniká daleko větší množství nestrávených zbytků. Vždyť už jen obaly pylového zrna - vnitřní intina a vnější exina jsou tvořeny mnoha látkami včelou nestravitelnými.

Obrázek včelstva před zimním optimalizováním na sezení včelstva. U tohoto včelstva provedu přeložení jednoho plástu za přepážku. Při chladnějším počasí tento plást před přeložením ometu od včel.

Na obrázku pak vidíme včelstvo po zimním optimalizování. Je vidět, že je daleko více protaženo po uličkách a neí jako včelstvo na obrázku výše, kde okraje hroznu nejsou efektivní a velice dobře je mohou "nahradit" zateplené komorovací překážky.

Moje současné uteplení, které je kompromisem potřeb a možností.