Co děláme v zimě

.
Počasí v lednu za posledních pár let bylo opravdu různé. V roce 2009 krásně mrzlo tak jako letos v roce 2021 a i přes den je často pod nulou, ale rok dva zpět, bylo počasí uplýskané, běžně i přes noc nad nulou a plodování na sebe nedalo dlouho čekat.

Leden tedy mám rád co nejchladnější, nejen kvůli lyžování, ale kvůli tomu, že po 21. prosinci = slunovratu = již včely při teplém počasí mohou zahájit plodování, které nepovažuji za přínosné.

Mnoho nás o tom naučili v Polsku w Pszczelej Woli. Učitelé nás učili hodně o "praktické biologii" včely medonosné. O plodování v zimě hovořili jako o velmi neekonomickém, neboť pokud se mladuška během několika dnů po vylíhnutí nenají dostatku pylu, tak takto "podvyživená" mladuška nežije moc dlouho = řádově kolem 3 týdnů. Samozřejmě je daleko lepší, když se nají čerstvého (swiežego) pylu. A to také z důvodu, že v plástech V DOSAHU CHOMÁČE je už tak málo pro plodování natož tak pro mladušky.

Proto nás učili o termínu "zimního" uteplení jako o termínu, který se má nacházet cca 40 dnů před pravděpodobným tj. častým datumem přínosu prvního pylu na daném stanovišti!! Zde je vedení základního fenologického kalendáře velkým plusem k předpovědi. Výpočet je pak jasný: do týdne po uteplení je lepší možnost k rozsáhlejšímu kladení + 21 dní vývoje včely + pár dnů po vylíhnutí a nějaké ty předjarní nepřesnosti je celkem oněch cca 40 dní.

Zimní plodování však lehce nastoupí i bez uteplení. Uteplení je spíše podporou a opatřením k úsporám tepelných ztrát.

A protože jsem velmi nakloněn myšlenkám a vysvětlením z Polska, Ukrajiny, Ruska a Běloruska o neekonomičnosti zimního plodování, tak jsem se v roce 2020 rozhodl k podzimně-zimnímu izolování matek ve větším měřítku. O jeho výsledcích vás budu informovat.

ÚL V ZIMĚ

Úl 39 x 24

se nachází optimálně ve dvou nástavcích, ale klidně v jednom. Včelstvo sedí nejlépe na rozhraní nástavku dolního a horního a směrem nahoru tj. natažené v horním nástavku s dostatkem zásob.
Při pohledu shora mnohdy nejsou včelky někdy vidět, ale při poodklopení horního nástavku uvidíme sezení přes 5 a více uliček. Tak jak jsem psal už v prosinci, nerad vidím včelí chomáč přimáčklý ke stropu. Jednak je pak téměř vždy okolo voda a hlavně je nemožný ten nejpřirozenější zimní posun včelího chomáče a to směrem nahoru. Zima může trvat ještě dva i tři měsíce a v nich může nastat i plodování a zásoby mohou pak nevystačit.
Někteří včelaři pak zimují včelstva ve třech nástavcích, kdy horní nástavek slouží jako zásobní komora, prostřední s dostatkem zásob i dostatkem prázdných buněk slouží pro zimní sezení a ve spodním nástavku končí hrozen a slouží jako polštář.
Tento spodní nástavek pak někteří včelaři po jarní prohlídce odebírají pro vyvaření a jiní jej tam nechávají jako nástavek připravený již v úle pro přesunutí nahoru ve funkci medníku. Variant je mnoho.

ÚL NÍZKONÁSTAVKOVÝ

se nachází minimálně na třech nástavcích, nejlépe na čtyřech. Horní nástavek je vždy zásobní komorou plnou nejlépe zavíčkovaných zásob a bez přítomnosti včel. Zimní chomáč sedí v prostředních dvou nástavcích a zasahuje dokonce dle síly včelstva někdy i do horního tak i něěkdy i do nejdolnějšího nástavku. Opět zde platí co jsem psal u úlu 39 x 24. Spodní nástavek (nástavky) někteří včelaři na jaře vyvařují a jiní s nimi počítají jako s nástavky pro medníky např. po doplnění mezistěnami.

ČESNO

ponechávám opatřené zábranou proti myším a klidně co největší.

FÓLIE

pokud jen trochu mohu, tak ve včelstvech nemám. Snažím se i v tomto měsíci udržet sucho, odvod par přes prodyšný strop nebo stropní krmítko.
Dále si dle německých názorů uvědomuji, že přesun včel z uličky do uličky je nejlépe možný pod stropem. A když je tam fólie, tak ... tak to jde těžko.
Ještě o tom budu psát v předjaří více.

STROP

ten udržuji "studený". Myslím tím, že včely by stále (v lednu) neměly mít kontakt se zateplením stropu. Tomu stále bráním např. tím, že:
- mám stropní krmítka na včelstvech (viz. video na našem kanálu na You tube),
- prázdné nástavky bez rámků (tam, kde nemohu přes stropní otvory a střechu odvést páry pryč)

OČKA

jak mnozí víte v oblibě je nemám, a tak přes všechny pokusy o "lepší" zimování s očky, očka mám zavřená. Vyjma oblastí nad 400 m.n.m., kde mám očka otevřená. Důvod je prostý - možný sníh ve větším množství a po delší čas. Ve vyšších polohách mám totiž i podsítové vložky v horní poloze tj. uzavřeno, aby do úlu tolik nefoukalo.
Pokud máte dobře odvětráno přes strop, nejsou otevřená očka zapotřebí ani v plastových úlech. Pokud ale máte strach nebo nemáte prodyšný strop a nebo máte s očky dobré zkušenosti, nic proti otevření oček nenamítám.

PODSÍTOVÁ VLOŽKA A DNO

Jak jsem již uvedl v předchozím odstavci - preferuji v zimě uzavřená sítovaná dna pomocí podsítové vložky. Proč ? TO JE NA DELŠÍ POVÍDÁNÍ, které je v článku Co víme o tom, jak včelstva zimují ?

U jednonástavkových úlů je proto dle mého názoru podmetová vložka v horní poloze - tedy síto je uzavřeno během celé zimy i jara.
U dvou a více nástavkových úlů to ponechávám na vás. Osobně na větrnějších stanovištích preferuji jednoznačně zavřená síta a u ostatních v lednu také zavřeno a posléze dle vlhkosti v úle.
Samozřejmě otevřené síto ve dnu je prevencí proti plesnivění, tak jako vyjmutí jednoho bočního plástu nebo ono větrání přes strop.
Ale konečný úsudek zde nechávám velmi otevřený úsudek.

Moje práce v lednu = odběr měli

.
V lednu - koncem ledna odebírám měl. O této činnosti máte napsán celý článek v sekci Co právě dělám 17.1. 2020.

Zajištění klidu - údržba sítí apod...

.
Toto je asi nejdůležitější práce. Udržet klid na včelnici ať již plodový, tak od ptáků. Ptáci jsou mým nepřítelem zejména, když napadne sníh. Ale i bez sněhové pokrývky někdy a někde nastanou problémy a to bez ohledu zda se jedná o úly dřevěné nebo plastové.
U dřevěných nástavků ptáci vyhledávají čelní a zadní vybrání pro úchopy, do nichž i kdyby malou dírečku měli udělat, udělají. Většinou včely nijak vážně nepoškodí, ale kdo má pak ty nástavky flekovat a kdo má pak obhospodařovat úly, do kterých včely vlétají ze všech stran.
PROTO NAŠE NÁSTAVKY MAJÍ Z ČELNÍCH STRAN ÚCHOPOVÉ LIŠTY.
K největším problémům s ptáky dochází na stanovištích v zahradách a na okrajích vesnic či měst. V lese mezi stromy prakticky nemám žádné problémy.
Způsobů ochrany je několik. Nejúčinnější je včasné překrytí netkanou textílií, pletivem králičím nebo nějakou plastovou sítí jak se používá na balení balíků. Ta sice vydrží rok, dva, tři při šetrném zacházení, ale je de fakto "zadarmo". Rule jsou však tak obrovské, že doporučuji se spojit pár včelařů dohromady ... TUTO SÍŤ POUŽÍVÁM CCA DVA ROKY A JSEM MAXIMÁLNĚ SPOKOJEN. DŮLEŽITÉ JE VČAS = PŘED PRVNÍ NÁVŠTĚVOU ptáčka štěbetálka.
Další možností je zakoupení poplašňákové pistole a když je datel na místě, střelit. Vyleká se natolik, že mnohdy ho už neuvidíte celý rok. Další opatření už jsou na Vás.

Stloukání ráměčků, natavování mezistěn, nátěry nástavků apod...

.
Leden je ještě měsíc, který je na tyto práce velmi vhodný. Doporučuji nepodceňovat přípravu, provést nějaké selské propočty potřeby nových či zkrátka nadrátkovaných rámků a vše si zajistit a připravit v prosinci či lednu. V prosinci asi vrcholí balení a prodej medu - o vánocích odpočinek a setkávání s rodinou, ale pak je dobré příracu nepodcenit.
Doporučuji nečekat s přípravnými pracemi na březen či dokonce duben.
Podrobný článek o natavování mezistěn máte v sekci : Úly a včelař. potřeby a taktéž na You tube kanále máme nějaké to video.

Obrázek dřívějšího zakrývání pletivy:

Obrázek velkého poškození dřevěných nástavků na stanovišti, kde jsem neprovedl zakrytí pletivy či síty.

Odběr vzorků na nosemózu

Tuším, že pro registrované chovatele matek je to poviností - tedy za mých mladých časů to tak bývalo. Ing. Veselý v těch časech minulých hovořil o stresu včelstev - včel - při chovu matek, častých periodách nižších teplot v oplodňáčcích, podceněné dezinfekci apod. Na tomto základě byla povinnost chovatelů matek vyšetřovat na nosemózu.
Odběr provádíme v zimě, kdy už není delší čas letová aktivita.
Sbírají se uhynulé dělnice ze dna každého úlu zvlášť. A každé