Popis:
Jedná se o jednoletou, medonosnou, 70-80 cm vysokou rostlinu s jednoduchým nebo větveným kořenovým systémem, vzpřímeným dobře olistěným trsem. Vyznačuje se rychlým růstem a vývojem. Kvete v květnu až červnu.
Nároky:
Je velmi nenáročná na půdní a klimatické podmínky, hodí se tedy i pro extrémní podmínky a sušší polohy. Výhodou je dobrý zdravotní stav a malá citlivost k mrazíkům (-7 až -9°C ).
Využití:
Je vhodná především jako meziplodina pro tzv. zelené hnojení (např. po sklizni raných brambor ) s výsevem nejpozději do 15. srpna. Právě jako meziplodina by měla nahradit v praxi hojně užívanou hořčici bílou, která představuje ideálního hostitele pro původce nádorovitosti košťálovin /Plazmodiopora brasiccae/.Plní tedy funkci fytosanitární. Lze ji využít i jako pícninu, píce je však díky silnému obrvení a hořké chuti po zavadnutí méně kvalitní. Mezi včelaři je zvlášť oblíbená jako vynikající medonosná rostlina ( výnosy nektaru 400-600 kg/ha ). Vykvétá přibližně po 40 dnech od výsevu a přibližně po stejný čas i kvete. Využívá se též jako protierozní a průkopnická plodina. Nelze pominout ani funkci odplevelovací (hustý zápoj listových růžic) a estetickou.
Agrotechnika:
Vyžaduje kvalitní urovnání povrchu před setím a dodržení hloubky výsevu v rozmezí 10-20 mm. Po zasetí doporučujeme uválení lehkým válem. Doporučujeme výsevek kolem 10-15 kg/ha, tj. 10-15 dkg na 100m². Střední dávky živin kolísají kolem 50 dkg dusíku, 60 dkg fosforu a 80 dkg draslíku na 100m², a to podle zásoby živin v půdě a předplodině.

Popis:
Jedná se o jednoletou, medonosnou, 70-80 cm vysokou rostlinu s jednoduchým nebo větveným kořenovým systémem, vzpřímeným dobře olistěným trsem. Vyznačuje se rychlým růstem a vývojem. Kvete v květnu až červnu.
Nároky:
Je velmi nenáročná na půdní a klimatické podmínky, hodí se tedy i pro extrémní podmínky a sušší polohy. Výhodou je dobrý zdravotní stav a malá citlivost k mrazíkům (-7 až -9°C ).
Využití:
Je vhodná především jako meziplodina pro tzv. zelené hnojení (např. po sklizni raných brambor ) s výsevem nejpozději do 15. srpna. Právě jako meziplodina by měla nahradit v praxi hojně užívanou hořčici bílou, která představuje ideálního hostitele pro původce nádorovitosti košťálovin /Plazmodiopora brasiccae/.Plní tedy funkci fytosanitární. Lze ji využít i jako pícninu, píce je však díky silnému obrvení a hořké chuti po zavadnutí méně kvalitní. Mezi včelaři je zvlášť oblíbená jako vynikající medonosná rostlina ( výnosy nektaru 400-600 kg/ha ). Vykvétá přibližně po 40 dnech od výsevu a přibližně po stejný čas i kvete. Využívá se též jako protierozní a průkopnická plodina. Nelze pominout ani funkci odplevelovací (hustý zápoj listových růžic) a estetickou.
Agrotechnika:
Vyžaduje kvalitní urovnání povrchu před setím a dodržení hloubky výsevu v rozmezí 10-20 mm. Po zasetí doporučujeme uválení lehkým válem. Doporučujeme výsevek kolem 10-15 kg/ha, tj. 10-15 dkg na 100m². Střední dávky živin kolísají kolem 50 dkg dusíku, 60 dkg fosforu a 80 dkg draslíku na 100m², a to podle zásoby živin v půdě a předplodině.

Svazenka vratičolistá ( Phacelia tanacetifolia )

Popis:
Jedná se o jednoletou, medonosnou, 70-80 cm vysokou rostlinu s jednoduchým nebo větveným kořenovým systémem, vzpřímeným dobře olistěným trsem. Vyznačuje se rychlým růstem a vývojem. Kvete v květnu až červnu.
Nároky:
Je velmi nenáročná na půdní a klimatické podmínky, hodí se tedy i pro extrémní podmínky a sušší polohy. Výhodou je dobrý zdravotní stav a malá citlivost k mrazíkům (-7 až -9°C ).
Využití:
Je vhodná především jako meziplodina pro tzv. zelené hnojení (např. po sklizni raných brambor ) s výsevem nejpozději do 15. srpna. Právě jako meziplodina by měla nahradit v praxi hojně užívanou hořčici bílou, která představuje ideálního hostitele pro původce nádorovitosti košťálovin /Plazmodiopora brasiccae/.Plní tedy funkci fytosanitární. Lze ji využít i jako pícninu, píce je však díky silnému obrvení a hořké chuti po zavadnutí méně kvalitní. Mezi včelaři je zvlášť oblíbená jako vynikající medonosná rostlina ( výnosy nektaru 400-600 kg/ha ). Vykvétá přibližně po 40 dnech od výsevu a přibližně po stejný čas i kvete. Využívá se též jako protierozní a průkopnická plodina. Nelze pominout ani funkci odplevelovací (hustý zápoj listových růžic) a estetickou.
Agrotechnika:
Vyžaduje kvalitní urovnání povrchu před setím a dodržení hloubky výsevu v rozmezí 10-20 mm. Po zasetí doporučujeme uválení lehkým válem. Doporučujeme výsevek kolem 10-15 kg/ha, tj. 10-15 dkg na 100m². Střední dávky živin kolísají kolem 50 dkg dusíku, 60 dkg fosforu a 80 dkg draslíku na 100m², a to podle zásoby živin v půdě a předplodině.





Svazenka vratičolistá ( Phacelia tanacetifolia )

Popis:
Jedná se o jednoletou, medonosnou, 70-80 cm vysokou rostlinu s jednoduchým nebo větveným kořenovým systémem, vzpřímeným dobře olistěným trsem. Vyznačuje se rychlým růstem a vývojem. Kvete v květnu až červnu.
Nároky:
Je velmi nenáročná na půdní a klimatické podmínky, hodí se tedy i pro extrémní podmínky a sušší polohy. Výhodou je dobrý zdravotní stav a malá citlivost k mrazíkům (-7 až -9°C ).
Využití:
Je vhodná především jako meziplodina pro tzv. zelené hnojení (např. po sklizni raných brambor ) s výsevem nejpozději do 15. srpna. Právě jako meziplodina by měla nahradit v praxi hojně užívanou hořčici bílou, která představuje ideálního hostitele pro původce nádorovitosti košťálovin /Plazmodiopora brasiccae/.Plní tedy funkci fytosanitární. Lze ji využít i jako pícninu, píce je však díky silnému obrvení a hořké chuti po zavadnutí méně kvalitní. Mezi včelaři je zvlášť oblíbená jako vynikající medonosná rostlina ( výnosy nektaru 400-600 kg/ha ). Vykvétá přibližně po 40 dnech od výsevu a přibližně po stejný čas i kvete. Využívá se též jako protierozní a průkopnická plodina. Nelze pominout ani funkci odplevelovací (hustý zápoj listových růžic) a estetickou.
Agrotechnika:
Vyžaduje kvalitní urovnání povrchu před setím a dodržení hloubky výsevu v rozmezí 10-20 mm. Po zasetí doporučujeme uválení lehkým válem. Doporučujeme výsevek kolem 10-15 kg/ha, tj. 10-15 dkg na 100m². Střední dávky živin kolísají kolem 50 dkg dusíku, 60 dkg fosforu a 80 dkg draslíku na 100m², a to podle zásoby živin v půdě a předplodině.